Rozhovor bez tebe , s tebou

Ať chceš či nechceš mluvila jsem s tebou , nebyl jsi a zároveň byl u toho jako nikdy předtím.Pondělí nebývá můj oblíbený den, ale překvapivě může to být i den odpuštění .Stál jsi přede mnou jak prašivý pes .Svíral se ti žaludek a cítil jsi se svázaný od krku po kotníky, svázaný tím čemu jsi uvěřil.Žiješ v bublině, jsi součástí mýdlové opery, kterou za tebe píše ona. Štěstí a láska jsou jen slova, které slyšíš, ale necítíš.Závislost, strach a sliby kdysi vyřčené v bláhové představě šťastné společné budoucnosti je to co máš.Nevíš to , nepřiznáš si to  a už nikdo není kdo by se snažil ti otevřít oči. Já jsem cítila a dnes už vím jistě , že jediné co musím udělat je ochránit jeho nevinného před zlem, nenávistí, hněvem a  závistí zlé osoby, která se  se snažila marně přesvědčit mne o své smyšlené identitě, tak jako ty druhé přesvědčila.Ta chudina  neví, že žádnou moc nade mnou již nemá a ať sebevíce se bude snažit ublížit nám, více nemůže.Není mi tě líto a nelituji ani našeho setkání, i když bolelo.Pamatuj si , když dvě říkají, dělají, žijí a tvoří totéž není to totéž. Jedna je skutečnost ,  jedna je hra o trůn a moc.Už dávno nejsi, kým jsi byl. Jsi pouhou maskou na tvé tváři.